Kapka lásky je víc než vodopád zlata.

M-chan (já - Purple.Rose) - Akio (černá) 16 let. 

Mií-chan - Daisuke(modrá) 17let

A prosím nastala závada nějak sem si to neuvědomila , takže prosím čtěte text od spoda nahodu Děkuji.

 Purple.Rose Akio jeste než usne tak se zamyslí ,...no vlastně štěstí že píšeme až pozítří ale jemu to řikat nebudu ...buch ví co by ho napadlo ....s tím usnu
 Mianako-san: * -> "Dbrou noc, AKio.." Zašeptá mu do ouška, na češ usne.
Mianako-san: Daisuke: "Sice jsi se chtěl učit, ale dobře. Půjdeme už spát." Políbí ho na člo, ješt ěrychle očiští, aby se chudáci nelepili, a pak je přikryje dekou, a uloží se vedle něj.
 Purple.Rose: Akio :" jak já ? já nic " vypláznu jazíček " bylo to nádherný ale ted bych šel do hajan nemyslíš bráško ?"
 Mianako-san: Hraješ?
. Mianako-san: Daisuke: Ty a tvůj zadek, mně přivedete k šílenství.." Zašeptá vzrušeně.
 Purple.Rose: Akio : Bože tohle bylo skvělí, to si musím e zopakovat až mě přestane bolet zadek , zapojím se do polibku , pak se odtáhnu " ano bláško ?" zahuhlám
 Mianako-san: Daisuke: Po několika tvrdých přírazech mu vyvrcholí do konečníku, stejně jako on do jeho ruky. Vydechne, a znaveně se mu sesune na hruď..."Aki..." Zasténá mu zamilovaně do rtů, při polibku.
 Purple.Rose: Akio : muiluje mě ? no uvidime za pár dní ale nevím jestli jsem připraven mu říci tahle dvě slova , ...jak začal přirážet nejspíš by mě to mělo bolet ale vnímal jsem jen tu slast s toho a začnu se třív rytmu jeho přírazů

 Mianako-san: Daisuke: "Ale... Miluju tě." Usměje se na něj, skloní se k němu, aby ho políbil, a začne přirážet tvrději, už se nemůže udržet.
Purple.Rose: Akio: " Auu " ....že jsem radši nebyl zticha , z oko mi sjede slza " Daisuke .to bych ti přece neudělal nemusíš se hned tak čertit " usmeju se na nej "dobře trochu to přeháním to dokážu uznam ale je to pro mne nové a tak nevím co si můžu dovolit víš .....bráško " řekne
 Mianako-san: Daisuke: "Ale když jo, tak budu mít útrum já, ne ty.." Zamračí e na něj, a přirazí trochu tvrději, a hloub.

 Purple.Rose: Akio " aahh Dei ,to ne je to nádhera , ale , ty nevíš jak to myslím , jestli to budeš dělat takhle pomalu tak za chvíli umřu slastí, nemusíš se bát nebude mě to bolet " mrknul jsem na něj
Mianako-san: Daisuke: "Bolí tě to snad?!" podívá se na něj trochu vyděšeně.
. Purple.Rose: Akio : Bože tohle jemučení ale krásný , jestli tohlebudeme dělatvíckrát tak bych mohl mít pěknou kondyčku , "Dei , a pomaleji by to nešlo " zeptám se zadýchaně
 Mianako-san: Daisuke: "Asi jo.." Zasměje se, a znovu se proti němu pohne pánví.


 Purple.Rose: Akio : " neboj myslím že jsem se poučil sám , , " řekl jsem co si mylím a jakmile se ve mě pohle , tak se mi slastní zatmí před očima a přitáhnu si to k polibku

 Mianako-san: Daisuke: "Blázínku!" Zamračí se na něj. "Tohle už nedělej... Jasné?..." Políbí ho, a pomalu se v něm pohned.

Purple.Rose: Akio: snažím se uvolnit , a má jediný štěstí že mě to nebolí protože takový pocit jesem ještě nenažil, mám toho dost a tak je zhoupnu aby ve mě byli celý trochu to zabolelo ale nic víc ....a já se cítil ůžasně

 Mianako-san: Daisuke: "S radostí." Mrkne na něj, a mezi půlky mu vecpe svoji dlaň. Pronikne do něj nejdříve jedním prstem, a pak druhým a třetím. Když si je dostatečně jist že je připraven, vytáhne z apsy chladivý gel, a pote si s ním prsty, které vsune opět do jeho útrob. Potom nanese vrstvu i na svůj úd, který do něj v přístím momentu začnu pomalu vsunovat.

 Purple.Rose: Akio : " Dei prosím , chci tě v ...v sobě " zsténal jsem a vydoloval ze sebe thle větu a mohl jsem konkurovat .....nevim krevní transfuzi

 Mianako-san: Daisuke: usměje se pro sebe, a začne hlavou pohybovat sem a tam.
Purple.Rose: Akio : chci něco namítnout ale jakmile mě ovane teplo bratrových úst , zmůže se jen na sténání a vzdychání

Mianako-san: Daisuke: No prosimtě, aby jsi se nezbláznil.." Zasměje se, a skloní hlavu k jeho, již odhalenýmu údu. Vcucne ho do ůst.
Purple.Rose: Akio :" no dobře že jsi to ty tak ti budu věřit a nejdeš na to nějak hrr miláčku , si nějak moc oblečený " řekne a začne ho svlékat

. Mianako-san: Daisuke: "Nebude, jak říkám, jsem něžný" Zasměje se a stáhne mu jedním pohybem celé kalhoty.

 Purple.Rose: Akio : " Ano bratříčku , chci ale běda ti jestli mě to bude bolet , páč potom už nedostaneš ani pusu" řekl jsem svoje a potom se na táhl pro polibek

.Mianako-san: Daisuke: Ahh... Akio..." Zavrní mu do bradavky, načež se od ní odtáhne. "Chceš mně cítit v sobě?" Přitulí se k němu.



Purple.Rose: Akio " fajn fajn už mlčímnecháme to být , ale neměl jsem důvot s tebou spát , no tak nebud naštvný" řekne a hned dostane nápadíček zabloudí svojí nenechavou ručičkou a přejede bratrovy po vyboulenine na kalhotech
 Mianako-san: Daisuke: Já jsem něžný vždy. To je jenom tím, že ty jsi semnou dosud nikdy nespal." Zamračí se na něj, naoko naštvaně. Ale hned na to, ae zase začne věnovat bradavkám.
 Purple.Rose: Akio:" No dobře dejme tomu že taky nejsi k zahození " řekne a hned na to mu ujde sten nebyl na to připravený takže ho nestačil zadržet ..ale hned na to si skousl rty "bratříčku ....hlavně bud něžný a jemný ano .......nebo s tebe budu mít doživotní trauma " doufám že si to zapamatuje ...nebo se stěhuju
 Mianako-san: "Líbíš se mi už nejméně dva roky..." Zašeptá zadýchaně, a vyhrne mu triko až k bradě. Pak s evrhne k jedné bradavce, začne ji žmoulat mezi prsty, a té druhé se začne věnovat ústně.
 Purple.Rose: Akio : " To se ještě uvidí jak se mi to bude libti víš ...taky by jsme moc daleko zajít nemuseli ......" laškovně se usměju , jestli má v plánu se mnou spat ...tak mě bude muset hošánek ujistit nehodlám se poprvé vyspat s někým pro srandu králikům , "hmhm" zamumlám je to příjemné
Mianako-san: Daisuke: Ale.." zasměje se a políbí ho. "Ale přeci jenom mám v plánu si to užít...Oboustranně." Usměje se a skloní se k jeho ušnímu lalůčku.
 Purple.Rose: Akio: usmějese ale pak ho bouchne zatnutou pěstičkou do ramene "blbá sranda , taky ti mohlo dojit že tyhle řeči nemám rád" trochu nafouknu tvářičky ... a naoko se tvářím uraženě
 Mianako-san: Daisuke: Jistě že ne, to byla sranda..." Zasměje se.
 Purple.Rose: Akio : potom co řekne trochu stuhnu ...a cítím jak se mi dobívá do kalhot ... není to nepříjemné tak proč se bránit , ale stejně mi to nedá a zeptám se " tos nemyslel vážně žene ?" zeptáse s počátkem strachu v očích
 Mianako-san: Daisuke: ...."Teď budeš moje oběť. Znásilním tě." Zašeptá mu hrdě do ucha, a začne se mu dobívat do kalhot.


 Purple.Rose: Akio: " bratříčku co si myslíš že děláš ?" zeptám se pobavené a zárověn zadýchaně .....když mě Daisuke povalil na postel a sednul si na mě
 Mianako-san: Daisuke: Um.." Vzdychne mu do úst, když se konečně alespoň trochu zapojí. Pak ho nátlakem povalí na postel, a obkročmo si na něj sedne.
 Purple.Rose: Akio : idiot docela přesný výraz ... nějak mu v polibku nebráním a snažím se zapojit ale nejspíš mi to moc nepůjde jaksi se s kluky moc nelibam a tím spíš ne se svým bratrem ...ale co už ...když už jsou v tom tak mu dám ruce kolem krku ........polibek ještěnikoho nezabil
 Mianako-san: Daisuke: "Ale já jsem se choval jako idiot..." zamračí se pro sebe, alepak hned oměkne a políbí ho.


. Purple.Rose: Akio: je zaskočen bratrovým chováním , a ještě více tím svým když zjistil že by chtěl bratra políbit ale ovládlse " to je dobrý , taky jsem se ncohval jako andílek" zabbrblal so Akio pod noc
Mianako-san: "Ale noak ty moje třešínko.." Zasměje se..."Promiň mi to moje chování.." Políbí ho na krk, a pak na tvář.
Purple.Rose: Akio: " no ...to ....nevím" jen co to řekl zčervenal tak že by mohl pomalu konkurovat jahodě tím si byl jistý , a tak chtěl odvratit pohled od Daisukeho

 Mianako-san:Daisuke: "To, to to.. Ale co?" Podívá se na něj, nechápavě.

Purple.Rose: Akio: " to ..to ale ...." koktal a nevěděl co má říct ...jeho brat si z něj dělala legraci neví jestli mu má věřit

 Mianako-san: Daisuke: Učení počká, věř mi." Zašeptá, a svoje rozpálené čelo opře o to jeho, ještě chlapecké. Je z něj totálně vedle.
 Purple.Rose: Akio: zrochu zčervená a neví co má říct tak vyhrkne první co ho napdane "ale já se musím učit a a .." nechal větu vyznín do prázdna
Mianako-san: Daisuke: "Aki..." Zasténá již anplno vzrušen. "Ty víš co semnou děláš..." Zašeptá... "Prosím...
 Purple.Rose:Akio:  "ne , nato aby si uspokojil svje touhy su můžeš najít kohokoliv jjiného než mě , a ted bys ze mě mohl slet anechat mě být " trochu semi zrychlil tep a něčím jiným nšž zlostí ale s tím jak se keměchová mu to nikdy neřeknu
 Mianako-san: "Ne to není." Zašeptá už zadýchaně. "Notak Akio! Poddej se mi!" Zavrčí rozhorčeně.

Purple.Rose: Akio: trochu siknu ...tohle už přehání ..." Dai , nechtoho tohle neni sranda" začne se s ním prát ...nadrženec jeden .....si myslí že ho nechám aby so dělal co chce



 Mianako-san: Daisuke: "Mylsíš si můj malivonaý bratřičku, že ti urážka mojí osoby jen tak projde? Nikdy! Zaplatíš, a já už si vybral jak." Zašeptá mu (O.o) nadrženě do ucha, načež jej olízne, a skousne. Opět olízne, aby ho ošetřil, v místě kam ho kousl.
 Purple.Rose: Akio: co zase šílí tolik sem toho neřek "no tak promin no "řekne a žasne ho do sebe odstrkovat tohle je mu v tuhle chvili nepřijemne
 Mianako-san: Daisuke: Tohle mě ranilo bráško." Zabrblá, a chytne ho za boky, aby ho udržel u sebe. "Zavařili sis to, a já dostanu co chci. Vždy!" zamračí s ena něj, a dravě se na něj vrhne.

 Purple.Rose: Akio: " myslet ty víš co to znamená ? " tuhle příležitost říctto ci přece nemohl nechat ujít ......" příště radší nemysly " řekne a začne ho odstrkovat
 Mianako-san: Daisuke: "Ale Aki." Sedne si k němu, jeho nohu si položí na svojí, a políbí ho. "Víš, že sem to tak nemyslel." Usměje se na něj, a pohladí ho po tvářičce.
(22. Mianako-san: Jsem Tu... A semnou zákon! xD)
 Purple.Rose: Akio: " jo to tak , s tebou ani nahodou , ....dej si pohov a najdi si někoho jiného" řekne ..a jde do pokoje kde si sedne a bere si učení že půjde na hodku .....do parku učitse

 Mianako-san: Daisuke: A co s ejít učit spolu?" Usměje se na něj, mlsně olízne si rty. "Dal bych si tě, hned teď, v kuchyni na stole." Usměje se. Takovéhle nábrhy mu dělá už pěkně dlouho.
 Purple.Rose: Akio : " no to sice nevim ale třeba bych se mohl sebrat a jit se učit s kluky ze třidy ...." jen co to dořekl se otočil a šel do sveho pokoje abysi mohl vzit učení , když nebudou mit čas zustanu v parku tam bude klid .......a chjo kéž by byli naši už doma ....
 Mianako-san: Daisuke: "Ale no tak Bárško..." Vstane z postele a vydá se k němu. "Jsme tu sami, jen Ty a Já. Co by jsi mi asi tak mohl udělat? Máma a Táta se vrací až za dva týdny." Mrkne na něj mile, a skloní se k němu.
 Purple.Rose: Akio: "zaprvé , pokuším se učit , tak bych byl rád kdybys laskavě stlumil volume ....." ts na ten jeho ton mam tak naladu ........
 Mianako-san: Daisuke: Co zase otravuješ Aki?" Zamumlá otráveně když si všimne, že ho přišla navštívit jeho malá děvka. =_=" xD
 Purple.Rose: Akio : přestane ho bavit čekání ...a tak prostš vejde do pokeje a "velmi" hlasitě si odkašle "ehm..."

 Mianako-san: Daisuke: "Ouuuu.... Fiction..." Zoívá si s písnikou, a vůbec ho neslyší...
 Purple.Rose: Akio: Sedi ve svem pokoji a učí se , ale hlas jeho bratra mu v tom moc nepomaha , tak se zvedle , zaklepe "trochu" hlasitě na dveře jeho pokoje

Mianako-san:Daisuke: Sedí v pokoji, na posteli, v uších má sluchátka, a zpívá si.Protože je velmi hlasit, jde slyšet i přes ty dvoje zavřený dveře... xD